Aktualizováno: prosinec 2023                                                                                           Text, grafické podklady : Maddeo CZ

Od roku 1993 se používají k měření spotřeby vody v bytech tzv. bytové vodoměry suchoběžné konstrukce (s magnetickou spojkou). V této době byla cena vody přibližně 0,80 haléřů za 1 mᶟ, a tak se jejich parametry a konstrukcí nikdo nezabýval. Vodoměry tak neměly žádnou ochranu proti ovlivnění magnetem, jejich přesnost byla v metrologické třídě A (vodoměr se mohl roztočit až od průtoku 60 litrů za hodinu, a přitom byl v pořádku). Dnes mají tyto vodoměry na číselníku údaje Q3=2,5 m3/hod, R40 podle nového značení dle MID a stále jsou na trhu.
Postupem doby se začaly vyrábět vodoměry, které v horizontální poloze měřily protékající vodu v metrologické třídě přesnosti B (vodoměr musel začít měřit v požadovaném tolerančním pásmu až od průtoku 30 litrů za hodinu, podle nového značení MID mají na číselníku údaje Q3=2,5 m3/hod, R80.
Z výše uvedeného vyplývá, že všechny průtoky nižší, než uvedené hodnoty jsou měřeny velmi nepřesně nebo vůbec a ovlivňování magnetem se stalo běžnou "součástí" měření. Následkem toho vznikaly a vznikají nám všem dobře známé rozdíly. Konkrétně rozdíly mezi náměrem patního vodoměru a součtem náměrů všech bytových vodoměrů. Tehdy při ceně vody 0,80 haléřů za 1mᶟ vzniklý rozdíl nikdo neřešil, protože doplatky se při běžném 20 % rozdílu pohybovaly řádově v desítkách korun.

Základní otázka zní: Kdo z nás je ochoten zaplatit za vodu, kterou nikdy nespotřeboval? A navíc při průměrné ceně 120 Kč za 1mᶟ? Víte, jak drahé jsou následné doplatky za 1 rok a co teprve za 5 let provozu (metrologický cyklus výměny vodoměru)?! Při ceně vody 120 Kč za 1mᶟ a při běžném rozdílu 20 % se doplatek vyšplhá na 24 Kč za 1mᶟ. Při roční spotřebě 100 mᶟ doplatek činí 2.400 Kč, což za 5 let znamená utracení částky 12.000 Kč za vodu, kterou spotřeboval místo Vás někdo jiný. Toto je běžná praxe v bytových domech, kde se voda v bytech stále ještě měří klasickými vodoměry s nízkou přesností.

Spravedlivé rozúčtování spotřeby vody lze zajistit pouze v případě, že instalované vodoměry poskytnou co nejpřesnější hodnoty, to znamená, že změří vše, co vodoměrem proteče. Ze zkušenosti víme, že s klasickým vodoměrem s nízkou přesností toho nelze docílit!

Klasické vodoměry s nízkou přesností se na trhu stále hojně nabízejí díky tomu, že konečný spotřebitel nemá všechny informace a nezná podrobně specifikaci vybraného vodoměru. A navíc se může domnívat, že všechny vodoměry měří skoro stejně. Parametry přesnosti jsou běžně ale až 6x nižší!  

Běžný spotřebitel se domnívá, že pokud si pořídí klasický vodoměr za výhodnou cenu, ušetří, ale bohužel opak je pravdou. Spousta lidí tvrdí, že pokud má vodoměr platnou ověřovací značku, vše je v pořádku. A z hlediska platné legislativy mají pravdu, takový vodoměr je skutečně v pořádku. Ale chytrý uživatel chce něco navíc, nechce platit zbytečně za sousedy! Chce mít instalovaný vodoměr, který je legislativně v pořádku, ale také mu jeho konstrukce poskytne správně a spravedlivě změřenou spotřebu vody.

Klasické vodoměry jsou jednoduše řečeno vodoměry “přežité”. Běžná praxe je taková, že se v rámci konkurenčního boje a tlaku na co nejnižší cenu stále na trh uvádí vodoměry s co nejmenší přesností (parametry na číselníku Q3=2,5 m3/hod, R40). 

Pokud si pořídíte levný vodoměr, tak věřte, že níže uvedené skutečnosti dříve či později bohužel sami zjistíte…

• Nejnižší přesnost měření a tím “nemožnost” vodoměru měřit nízké průtoky. Parametry na číselníku Q3=2,5 m3/hod, R40, tzn, tedy že se vodoměr může roztočit až od průtoku 60 litrů za hodinu, a přitom je v pořádku.
• Nespravedlivé přerozdělení nákladů za spotřebovanou vodu. Místa, která jsou buď měřená s nízkou přesností nebo jsou “nějak” ovlivňovaná, vytvářejí rozdíl. Tento nebezpečný rozdíl všem spotřebitelům zdražuje jednotkovou cenu vody, ne všem stejně, ale poměrně k naměřeným hodnotám na vodoměru. Bohužel ne pouze tomu, kdo to způsobil.